Zkušenosti mě naučily, jak důležité je ošetření a vyjasňování kontextu terapie pro vývoj a zrání terapeutického vztahu. Proto mi k vyjasňování kontextu také napomáhá dopis klientovi, který zasílám, pokud je to možné, ještě před prvním sezením.

Klientka očekávala, jako ostatně mnoho klientů, radu, jak to udělat, aby jí bylo dobře („aby už nemusela myslet na bývalého chlapa“). Mimo to klientka také přicházela s řadou somatických symptomů, u kterých čekala, že se jich zbaví, protože vnímá silný vliv psychiky na svůj zdravotní stav.

Tato závěrečná práce je zprávou o tom, jak se vyvíjelo mé vnímání na řešení zaměřeného přístupu a používání jednotlivých technik. Současně jsem si vybrala případ, který pro mne nebyl „jednoduchý“, protože byl v mnohém pro mě nový (řešení psychosomatických problémů, dlouhodobější spolupráce, ukončování terapie).

V průběhu této práce jsem se pokusil doložit, jak se může vyvíjet vztah otce a syna a to i za podmínek, že nejsou spolu v přímém kontaktu. Z pohledu narativního přístupu to lze nazvat hledáním alternativního příběhu, kde si klient nalézá nové spojení v jeho popsaných událostech. Zde si nejde ...

Případ je podle mého úsudku zajímavým podnětem pro mnohé profesionály, kteří do poskytování systemických pomáhajících služeb vstupují s ambicí působit užitečně jak ve firemních, tak osobních kontextech pomáhajících profesí.

Prostě snaha být respektující a zvědavá – uvědomila jsem si, že když se ke klientovi chovám jako ke kompetentnímu člověku, který spoustu věcí zvládá, že i on se k sobě tak začne chovat a hlavně tak i o sobě uvažovat.

Setkání s ní mi působila radost z dobře odvedené práce i z příjemného lidského kontaktu. Ačkoli v kontextu systemické terapie nemá tento konstrukt příliš velký význam, dá se říci, že mezi námi během času vznikl hluboký terapeutický vztah i určité lidské pouto. Protože s těmito veličinami neumím dobře pracovat, vzala ...

V té době také přišla se žádostí pracovat na tom, aby měla víc důvěry v sebe sama, aby se mohla na sebe sama více spolehnout, podle jejích slov na to: „co jí má pomoct víc se orientovat ve světě.“ Nebylo v tomto okamžiku jasné, co to přesně znamená, a vycházím ...

Pomáhání slovem a nasloucháním je pro mne už 12 let záležitostí srdce, vždy znovu zajímavou a dobrodružnou. Od prvního nesmělého naslouchání drogově závislým v terapeutické komunitě, přes poradenskou činnost ve vězení a duchovní službu lidem ve farnosti, až po tabulku s nápisem: katolický kněz a psychoterapeut. Bez systemického psychoterapeutického výcviku, ...

V tomto případu jsem si vyzkoušela, co se stane, když nebudu tak lpět na přesném používání metod, které jsou užitečné v přístupu SFBT. Bylo pro mne zajímavé nechat na klientce, co vlastně se má stát a být jen tak zvědavá na její pokroky. Témata přílišného lpění na efektivitě terapie jsem ...