V terapii se setkávají dva nebo více osob a vytvářejí nové sdružení, spojení (coupeling), které jim umožňuje dospět k novým rozlišením. V tomto procesu probouzejí životní alternativy, které předtím neexistovaly. V nejlepším případě začíná psychoterapie určitým „uklouznutím“ v životě klienta a pohybuje se směrem k předefinování a rozšíření životních možností. ...

Tam venku je svět. A tady uvnitř jsem já. Na jedné straně objekty, na druhé straně subjekt. Subjekt, jsa uvnitř, poznává objekty venku tím způsobem, že z nich dělá objekty jsoucí uvnitř. Problém začíná. Tento – klidně jej tak pojmenujme – skandál realismu se u Glasersfelda stává bodem obžaloby. Obžalováni ...

Jako odborníci i jako lidi žijeme ve světě hustě zaplněném tématem závislosti. Závislost na penězích a majetku, závislost na moci, závislost na obdivu, závislost na práci, závislost na přátelích, na společnosti, na spánku, na podnětech... Některé závislosti nabyly v klinickém kontextu zvláštnějšího významu (závislost na jídle, závislost na práci, závislost ...

Když říkám, že jako post-adolescent umím (podle své soukromé definice) rozlišovat mezi očekáváními svého okolí a mezi svými vlastními očekáváními jako věci různými, neříkám, že umím řešit neustálé rozdíly a někdy i rozpory těchto očekávání. Neumím je řešit, rozhodně jsem začal přestávat je řešit. Pouze skromně říkám, že tyto různé ...

Sociální teorie N. Luhmanna a její klinická konkretizace, provedená K. Ludewigem, umožňují překvapivě ostrou reflexi procesů, které vytvářejí jediný svět, který máme k dispozici - náš společný svět. Je to myšlenkový nástroj, který - uvolněn z úzkých souvislostí klinických - si zaslouží být srovnán s významem Hubbleova teleskopu pro výzkum ...

Tzv. systemický přístup k řídící práci pracovníkovi umožňuje jasně odlišovat věcný obsah rozhodnutí (konkrétní úkol nebo cíl, jehož má být v podniku dosaženo) a jeho lidský (interpersonální) rozměr (co to udělá se zaměstnanci). Úkol nebo cíl zobrazuje konečný stav. Obvykle obsahuje i popis úkolů a činností, jež na sebe váže. ...

Základní systemický předpoklad, že klienti “jsou sami v sobě doma” (“kündig”), (podobně dichotomie “vždy chytrý klient/ vždy hloupý terapeut” v sobě nese – tak jako jiné základní předpoklady – určitá nebezpečí. Mezi jinými bych se chtěl zmínit o “kultu nových rozlišení” a o kultu “řešení”. Jsou klienti, kteří jsou schopni ...

Jak ze zkušenosti všichni dávno víme, firmy nejsou tvořeny jen produkty, rozvojovými projekty, ani je netvoří jakkoli magická čísla ekonomických ukazatelů, ale – firmy jsou tvořeny především lidmi. Jak dnes s pýchou i s rozpaky říkáme - lidskými zdroji. Lidé mají svoji osobní historii a svůj profesionální vývoj, aktuálně vyjádřený ...

Řekl jsem, že příběh využívá působivé moci jazyka a lidské představivosti. Příběh není, příběh se děje, vyvstává v našem prožívání tehdy, jsme-li otřeseni, vytrženi, dojati, zaskočeni, vyděšeni, obdarováni mocí šťastné chvíle, drceni zoufalstvím, bolestí, zkrátka – opakuji, jsme-li otřeseni. Navenek se nemusí dít nic zvláštního!

KN76 | Cestou příběhu

Lidské systémy jsou systémy vyrábějící řeč a významy. Z toho plyne, že terapeutické systémy s nimiž pracujeme, jsou problémové systémy. Jako takové jsou přístupné řeči uvnitř oné oblasti, v níž je komunikováno o problému, kterým je systém charakterizován. Problém není charakterizován systémem, nýbrž naopak.