V této druhé ukázce vyjasňování se více držím toho, co klient přináší. I když se snažím nějak pojmenovávat, jak to klient má, třeba v případě, že říkám, že klientka byla jinde. V alternativním postupu bych se potřebovala doptávat na to, co znamená, že se problémy rozptýlily. Jestli to znamená, že ...

Ve hře bylo několik objednávek, které klientka uváděla: „vyrovnávání se s faktem nemoci; moci volně hovořit o tom, co ji zasahuje a co je v ní oslabené; naučit se vyplavovat své emoce konstruktivním způsobem; vnímat sebe a svůj život naplno a neutíkat od něj; zvládat lépe svůj život, něž tomu ...

Práce s více lidmi v terapii pro mne byla novinkou. Zkoušela jsem, jak to funguje, jak funguji v takové situaci já. Co je mi příjemné a nepříjemné. Jak se mi daří nastavovat prostředí pro všechny členy systému. Myslím, že to nakonec bylo dobré. Hodně jsem musela reflektovat své pocity. Co ...

Případ je podle mého úsudku zajímavým podnětem pro mnohé profesionály, kteří do poskytování systemických pomáhajících služeb vstupují s ambicí působit užitečně jak ve firemních, tak osobních kontextech pomáhajících profesí.

Získala jsem také náměty pro svoji další práci - snažit se více vytěžit ze změny (toho se někdy při konzultacích vzdávám a je to škoda), více pokračovat v doptávání ( „jak to ten klient dělá“), více „hned nerozumět“, více kutat.

Postupně jsem si v terapeutické práci nejvíce oblíbil Shazerův na řešení orientovaný přístup. Věřím mu nejvíc, myslím si, že v rámci něho dokážu nejlépe uvažovat. Jedním ze spouštěčů mé náklonnosti byla kasuistika Kim Soo Berg, která v ní pracuje s nevyléčitelně nemocnou prostitutkou. Styl práce mi vyrazil dech. Zároveň se ...

Začali „rozvíjet“ hádku. V této fázi jsem zastavil konzultaci – začal jsem kontrolovat situaci. Reflektoval jsem, jak vidím, že jejich rozhovor probíhá a žádal jsem, aby se vzájemně nerušili ve sdělování, aby nechali druhého domluvit, aby mohli nebo měli možnost uvažovat o tom, co si vzájemně sdělují.

Tyto konzultace byly plné zvratů a změn. To bylo pro moji práci důležité z hlediska vnímání mých předpokladů. Po každé konzultaci jsem měla určitou hypotézu, přemýšlela, kam se společně s klientkou dostaneme. Snažila jsem se nechat „dveře spolupráce a okna mých předpokladů“, co nejvíce otevřená. Nechápat situaci jako neměnnou, ale ...

V závěru prvního sezení shrnuji, co všechno zaznělo, parafrázuji všechna pozitiva ve vztahu se sestrou, s cílem je vyzdvihnout a ukázat, že vztah není jenom negativní. Na to Jarmila reagovala slovy :“Zní mi to, ale neumím k tomu...nic říct, nechám si to...“

Znovu se jí ptám, proč dnes sedí se mnou u jednoho stolu? Klientka mi odpovídá, že je to smutek, šeď, plochost, že ji nic nebaví, a netěší jí život. Říká, že se neraduje jako dřív, kdy jí těšily maličkosti. Ptám se jí, zda je to, to co by chtěla – ...