Začali „rozvíjet“ hádku. V této fázi jsem zastavil konzultaci – začal jsem kontrolovat situaci. Reflektoval jsem, jak vidím, že jejich rozhovor probíhá a žádal jsem, aby se vzájemně nerušili ve sdělování, aby nechali druhého domluvit, aby mohli nebo měli možnost uvažovat o tom, co si vzájemně sdělují.

V tomto případu jsem si vyzkoušela, co se stane, když nebudu tak lpět na přesném používání metod, které jsou užitečné v přístupu SFBT. Bylo pro mne zajímavé nechat na klientce, co vlastně se má stát a být jen tak zvědavá na její pokroky. Témata přílišného lpění na efektivitě terapie jsem ...

Ve hře bylo několik objednávek, které klientka uváděla: „vyrovnávání se s faktem nemoci; moci volně hovořit o tom, co ji zasahuje a co je v ní oslabené; naučit se vyplavovat své emoce konstruktivním způsobem; vnímat sebe a svůj život naplno a neutíkat od něj; zvládat lépe svůj život, něž tomu ...

Viac ako kedykoľek predtým som si uvedomila, že klientova kompetentnosť je aj o tom, že si vie zhodnotiť natoľko svoju situáciu, pri ktorej dospeje k poznaniu, že niečo nevie, že nie je schopný, že dospel na koniec svojich schopností či možností, a preto vyhľadáva pomoc.

Chce být zdravá, to znamená nemít depresi. Ví, že není normální. Chce se léčit. Přichází jako osoba hledající pomoc v roli stěžovatele, stěžuje si sama na sebe. Řílá, že očekává, že jí řeknu, co dělá špatně, v čem je špatná, co má změnit a jak. Při tom se odvolává na ...

Cílem psychoterapie pro onkologicky nemocné je poskytnout bezpečný prostor pro vyjádření nemocného, které zahrnuje pestrou škálu emocí, ale i konkrétních potíží a problémů. Podstatným cílem je také navrácení kompetencí nemocnému k spolurozhodování o léčbě a jeho dalším životě. Uvedené kazuistiky vycházejí z několikaletých zkušeností autorky jako psychoterapeutky pro onkologicky nemocné.