Přišla jsem na sezení s tím, že vím, co se děje (potřebuji vyjasnit, co chce paní S. a co chce její asistentka od celé terapie). Absolvovala jsem totiž supervizi, na které jsem řešila jinou terapii. Podobnost byla v tom, že tam také byli dva klienti, tudíž pro mě nebylo snadné ...

Znovu se jí ptám, proč dnes sedí se mnou u jednoho stolu? Klientka mi odpovídá, že je to smutek, šeď, plochost, že ji nic nebaví, a netěší jí život. Říká, že se neraduje jako dřív, kdy jí těšily maličkosti. Ptám se jí, zda je to, to co by chtěla – ...

V závěru prvního sezení shrnuji, co všechno zaznělo, parafrázuji všechna pozitiva ve vztahu se sestrou, s cílem je vyzdvihnout a ukázat, že vztah není jenom negativní. Na to Jarmila reagovala slovy :“Zní mi to, ale neumím k tomu...nic říct, nechám si to...“

Tyto konzultace byly plné zvratů a změn. To bylo pro moji práci důležité z hlediska vnímání mých předpokladů. Po každé konzultaci jsem měla určitou hypotézu, přemýšlela, kam se společně s klientkou dostaneme. Snažila jsem se nechat „dveře spolupráce a okna mých předpokladů“, co nejvíce otevřená. Nechápat situaci jako neměnnou, ale ...

Začali „rozvíjet“ hádku. V této fázi jsem zastavil konzultaci – začal jsem kontrolovat situaci. Reflektoval jsem, jak vidím, že jejich rozhovor probíhá a žádal jsem, aby se vzájemně nerušili ve sdělování, aby nechali druhého domluvit, aby mohli nebo měli možnost uvažovat o tom, co si vzájemně sdělují.

Postupně jsem si v terapeutické práci nejvíce oblíbil Shazerův na řešení orientovaný přístup. Věřím mu nejvíc, myslím si, že v rámci něho dokážu nejlépe uvažovat. Jedním ze spouštěčů mé náklonnosti byla kasuistika Kim Soo Berg, která v ní pracuje s nevyléčitelně nemocnou prostitutkou. Styl práce mi vyrazil dech. Zároveň se ...

Práce s panem Robertem byla náročná v tom, že jsem si musela uvědomit, jak přijít ke slovu, aby to nebylo příliš rázné. Nenechat se zaplavit příběhy, které spolu zdánlivě souvisí. Zužovat téma hovoru a pokoušet se ho vracet, když utíkal k jiným tématům. Ujasnit si, které z témat je opravdu ...

Simona byla hodně rozbíhavá, chaotická, plačtivá, ... bylo důležité a nutné ji často vracet k mým otázkám, což vyžadovalo hodně mé koncentrace. A tak jsem se i (anebo zejména?) z důvodu navýšení vlastního bezpečí a komfortu rozhodla pro SFBT, jistá direktivita tohoto přístupu i vize jasného směřování a konkrétních kroků ...

Případ je podle mého úsudku zajímavým podnětem pro mnohé profesionály, kteří do poskytování systemických pomáhajících služeb vstupují s ambicí působit užitečně jak ve firemních, tak osobních kontextech pomáhajících profesí.

Práce s více lidmi v terapii pro mne byla novinkou. Zkoušela jsem, jak to funguje, jak funguji v takové situaci já. Co je mi příjemné a nepříjemné. Jak se mi daří nastavovat prostředí pro všechny členy systému. Myslím, že to nakonec bylo dobré. Hodně jsem musela reflektovat své pocity. Co ...