Ten, kdo přišel do terapie, vidí mě a já vidím jeho. Pokud ho budu vidět ve špatném, nemám šanci být viděna v dobrém. Já slyším a cítím sebe, díky čemu jsem schopná a ochotna slyšet toho, kdo přede mnou sedí. Dosud nevím, jestli ty lidí, s kým jsem pracovala, respektive ...

Pro závěrečnou kazuistiku jsem si chtěl vybrat případ, který splňoval následující tři kritéria: 1. S klientem proběhnou alespoň tři setkání, z nichž budu mít pořízen srozumitelný videozáznam. 2. Terapie tzv. „dobře dopadne“ – klient se posune k žádanému cíli. 3. Terapeutický proces bude „pěkný“ či „estetický“ – aby bylo na ...

Radka byla svým psychiatrem viděna jako alkoholička a osoba s poruchou osobnosti. Mě to díky kontextu a konstruktivistickému pohledu na svět nemuselo příliš zajímat. Naštěstí.

V práci s klientkou vyuţívam predovšetkým koncept „ Silnej päťky“, ktorá zahŕňa základné postupy systemicej a konstruktivistickej terapie. Pomáha mi pri vytváraní a udrţaní vhodnej pracovnej atmosféry, nastoluje môj vnútorný pokoj, vytvára môj pocit bezpečia a ľahšieho pripojenie sa ku klientovi. Pri práci s klientom sa snaţím dívať na svet ...

Radka mě kontaktovala přes naší společnou kamarádku, protože řeší své obavy z návratu do svého zaměstnání po rodičovské dovolené. Já jsem Radku osobně před sedmi lety potkávala, během své dobrovolnické činnosti ve Fakultní Thomayerově nemocnici, nikdy jsme se však blíže neznaly.

Název je vyjádřením naděje začínajícího terapeuta ve zlepšování svých terapeutických dovedností a vyjádření naděje v klienta, že dokáže s pomocí terapeuta, ho nakonec ve svém životě vůbec nepotřebovat.

I v případě Mirky jsem si ověřila, že nejdůležitějším nástrojem terapie je vztah. Budovala jsem ho za pomoci Silné pětky: připojovala jsem se respektem ke všem tématům, která přinášela, podobný pohled na svět tam byl od počátku a nebylo tedy těžké sladit i společný jazyk. O bezpečí klientů/ek se starám ...

Pro svou závěrečnou kazuistiku jsem si vybrala případ dvaačtyřicetileté tělesně handicapované klientky Jitky. Jitka má dětskou mozkovou obrnu a je dlouhodobou klientkou rehabilitačního centra.

Terapeutická setkání probíhala v rámci ambulatního pracovičtě střediska výchovné péče (SVP), jehož posláním je preventivně-výchovná péče o klienty s rizikem vzniku a vývoje poruch chování.

Případ Báry jsem si vybrala, protože je dlouhodobou klientkou, procházíme změnami společně, jak ona, tak má práce je během roku jiná, chtěla jsem ukázat tento proces a můj vývoj. Bára je, podle svých slov, s terapií spokojená, pomáhá jí, je pro ni jistotou a pevnou půdou, odkud se může vždy ...