Person: Glasersfeld, Ernst von

*8.3.1917 12.11.2010

Celkem záznamů: 23

Ernst von Glasersfeld byl americký filosof a kybernetik, původem Rakušan, profesor psychologie, jeden ze zakladatelů radikálního konstruktivismu. Narodil se v německém Mnichově v rakouským rodičům, jeho otec byl diplomat Habsburské monarchie. Vyrůstal však v Severní Itálii (Merano) a Švýcarsku (Zuozu). Po skončení tamější internátní školy začal studovat matematiku v Curychu a Vídni. Jako mladý student přijal práci instruktora lyžování Austrálii a získal titul prvního šampiona sjezdového lyžování. Druhou světovou válku, již se svou ženou Isabelou prožil jako farmář v Irsku, kde také objevil práce Georga Berkelyho, Giambattista Vica, četl Joyceovo „Finneganovo probuzení“, které podle něj založeno na Vicově filosofii . V roce 1946 se vrátil do jižního Tyrolska, kde začal pracovat jako novinář a spolupracovat s lingvistou a filosofem Silviem Ceccatem . Až do roku 1961 V roce 1959 se stal asistentem výzkumu Ceccatova Centra pro kybernetiku v Miláně, kde vedl výzkumný projekt na strojový překlad. Brzy získal Od 1962 byl ředitelem výzkumného projektu výpočetní lingvistiky sponzorovaného USA. V roce 1966 se pak natrvalo přestěhoval do USA, aby pokračoval v projektu, který zadala americká armáda Universitě v Georgii, tam také později vyučoval kognitivní psychologii. V tomto období také Základem pro vývoj. V roce1974 obdržel americké občanství.

Spolu s přáteli Heinz von Foerster a Paul Watzlawick formuloval radikální konstruktivismus, způsob myšlení, které výrazně ovlivnilo velké množství dalších výzkumných oborů. V době svého důchodu již jako profesor kognitivní psychologie, Glasersfeld obdržel ceny a uznání z univerzit a vědeckých společností v mnoha evropských zemích, v USA a Kanadě.

Ernst von Glasersfeld zemřel v Levertt, Massachusetts, USA 12.listopadu 2010.

Základní myšlenky :Jak sám Glasersfeld několikrát uvedl, jako významný vliv na jeho myšlení a zájem o téma komunikace byl fakt, že vyrůstal ve vícejazyčném prostředí. „....tehdy jsem si poprvé začal uvědomovat tu skutečnost, že jisté věci nejsou totožné, když o nich vyprávíte v angličtině, s těmi, které sdělujete v němčině. To jsou snadno postřehnutelné rozdíly. To samé platí v italštině. Když jsem byl ve škole v Alto Adige, nějakou dobu jsem si hrál s italskými dětmi, a také jsem se začal učit italsky. Tenkrát jsem Pro mne je komunikací vysílání signálů. Mohou být různého druhu, mohou to být slova nějakého jazyka nebo znaky na papíře nebo zvuky nebo cokoli. Ale jejich překlad není bohužel tak jednoduchý jako v případě luštění technických kódů. Abych to vysvětlil. Jestliže ti podám list papíru, na kterém je psáno, že jedna tečka
znamená „e“, tři tečky jsou „s“, a tak dále pro celou abecedu, máš Morseovu abecedu a můžeš rozluštit každý telegram morseovkou napsaný. V případě jazyka nic takového neexistuje. Překládáš si to, co říkám podle svých vlastních zkušeností, ne podle mých. Nikdy si nemohu být jistý, jaký význam vyčteš z mých slov, protože od mne vycházejí signály, nikoli význam signálů. To je podle mne základní fakt o komunikaci. Tak dlouho, jak užíváš signály,
z roku 2001)

...i přes to, že často cítíme jakoby k nám byl význam slova vět dopraven zvukem mluvy nebo symboly natištěnými na stránce, je lehké ukázat, že význam necestuje skrz prostor a musí být za všech okolností konstruován ( vytvořen) v hlavách uživatelů jazyka.( Von Glasersfeld (1989, p. 444) cited in: Wolff-Michael Roth (2011) Passibility: At the Limits of the
Constructivist Metaphor. p. 110 )

Jak již bylo výše zmíněno, hlavními zdroji jeho filosofie a myšlení byla především genetická epistemiologie Giambatissty Vica a Jeana Piageta, Berkleyeho teorie vnímání, Kantova teorie poznání, ale také Joyceovo „Finneganovo probuzení“. Tvrdil, že díla těchto myslitelů a spisovatelů obsahují prvky radikálního konstruktivismu, někdy je sice obtížnější zachytit, kde jejich epistemiologické shody začínají a končí, ale právě to považuje za vzrušující.

Co nazýváme věděním ( znalostí) nemá a nemůže mít účel pouhé produkce obrazu ( reprezentace) nezávislé reality pozorovatele, ale místo toho má adaptivní funkci (Von Glasersfeld cited in: E. John Capaldi, Robert W. Proctor (1999) Contextualism in psychological research?: a critical review. p. 10, přičemž první část výroku, je ale Heinze von Forestera pozn. autora)

Mezi vědomím a realitou není patrný žádný větší vztah, neexistuje obraz skutečnosti, ale děje se přizpůsobováním reality možnostem. To znamená, že nevíme, jaká realita je, ale začínáme se učit, jak s ní můžeme nakládat. A to je nejdůležitější poznatek konstruktivismu.

Jednou poznané už nemůže být chápáno jako hledání jediného obrazu ontologické reality, ale jako hledání trefného způsobu chování a myšlení, tradiční problémy tím mizí. Věděnímůže být dnes chápáno jako pokus organismu dát řád chaotickému toku zkušeností, stanovením opakovatelné zkušenosti s relativně spolehlivými vztahy mezi nimi.

Celkový pohled na proces poznávání, jež produkuje, a teorie poznání, jež popisuje, jak funguje, je stále ještě podmíněna letitým přesvědčením, že to co jsme poznali, je zde předtím než to víme. Je to viděno jako proces objevování. Pokud si to představujeme tímto způsobem, nevyhnutelně vklouzneme do nějaké formy realismu, jež závisí na víře, že bychom mohli „rozpoznat“ věci takové, jaké jsou, jako kdyby prožívání a uvědomění neměly žádný významný vliv na to, co se máme dozvědět. ( Glasersfeld E. von, Key Works in Radical Constructivism (135 – 142, Farewell To Objectivity)

Věřím, že obrázek pohybujícího a plynoucího času je omyl. To, co plyne, jsou naše zkušenosti. Víme, že zatímco zakoušíme jednu věc, nemůžeme zakoušet jinou. Zkušenosti, jsou tedy nutně sekvenční. Ale nepohybují se jako lodě, které se plaví po řece. Není tam žádný hybný motor, který je popohání. Každá z nich je nahrazena jinou – přesně tak, jako slova, když něco čtete, anebo když mně teď posloucháte. Žádné intervaly nejsou vyplněny plynutím času. Něco zůstane vryto v paměti, něco ne. Nejsou zde žádné mezery v pohledu zpět, víme totiž, že byly vyplněny jinými zkušenostmi, anebo spánkem. (Ernst von Glasersfeld, Pojmová stavba času, in www.dropbox.com)

..věřím, že jsem tady, abych zavedl kybernetický způsob myšlení... Uvědomil jsem si to v mnoha konverzacích se studenty, kteří si dělali starosti o svou budoucnost a ptali se mě na radu. Slyšel jsem sám sebe, jak jim říkám, že je daleko důležitější vědět, co nechtějí dělat, než mít detailní plány toho, co dělat chtějí. Jednoho dne mi to došlo, byla to čistě kybernetická rada, je daleko užitečnější specifikovat omezení než cíle. A pak jsem vysvětlil množství věcí, které člověk nemůže ustát, protože je prostě nemožné předvídat co po 10 nebo 20 letech uspokojí potřebu dosažení rovnováhy. (Glasersfeld (1992, p. 25) cited in: Stuart Umpleby (2007) "Cybernetics: Definitions and Descriptions". In: A Larry Richards Reader 1997–2007.. Larry Richards eds.)

Dobrá, myslím, že musí pracovat především sami na sobě. Víš, jeden z hlavních principů konstruktivismu je ten, že sám si vytváříš své znalosti a to má pozitivní vliv na všeobecné vzdělání a rozhled. Heinz von Foerster to řekl jasně. V okamžiku, kdy si začínáš myslet, že jsi autorem svých vědomostí, musíš brát v úvahu, že jsi za ně zodpovědný. Odpovídáš za to, co si myslíš, protože to jsi ty, kdo přemýšlí, a jsi zodpovědný za to, co jsi dal dohromady, protože to jsi ty, kdo to všechno dal dohromady. To je myšlenka, s níž se těžko souhlasí a má vážný dopad, protože tě činí opravdu zodpovědným za všechno, co děláš. Už nemůžeš říkat „jó, takovej je svět“ nebo „sono cosi“; však víš, není to jenom dobré. ...(rozhovor Andrey Pitasi a Ernsta von Glasersfelda „Constructing Communication“ z roku 2001)

Vyznamenání a ocenění

1991: Warren McCulloch Memorial Award of the American Society for

Cybernetics

1997: Honorary doctorate of the University of Klagenfurt

2002: Reconnaissance du Mérite scientifique of the University of Quebec

2005: The Wiener Gold Medal of the American Society for Cybernetics

2005: Gregory Bateson-award of the Heidelberg Institute for Systemic Research e.V.

2007: Journal of constructivist foundations honoured him on his 90th birthday with a Festschrift Glasersfeld

2007: Austrian Cross of Honour for Science and Art, 1st class [1]2008: Honorary doctorate of the University of Innsbruck

2009: Honorary Medal of the City of Vienna in gold


Glasersfeld

Jinde na webu: Biography
Adjunct Research Professor
Archiv

Control Number(s):

  • AUTHOR|(SYS)glasersfeldernstvon


Fulltext:
Download fulltext
JPG

Rate this document:

Rate this document:
1
2
3
 
(Not yet reviewed)