Person: Maturana, Humberto
Variant(s): Maturana, Humberto Romesín, Maturana, Humberto R.
Celkem záznamů: 15
Humberto Maturana Romesín (Romesín je jméno po matce dle chilského zvyku) se narodil 14. září 1928 v Santiagu de Chile. Po světě známý jako Humberto (s výjimkou Itálie pro kterou je Umberto).
Humberto Maturana - biolog, kybernetik, vědec - formuloval svou teorii autopoiesis, když sledoval cesty otevřené Batesonem, Wittgensteinem, sociálním "ricorso" Vico, tvrzení Paula Weisse o self-production a mnoha dalších....
Gregory Bateson prý pravil, že pokračovatelem v jeho práci bude právě Humberto Maturana. Po maturitě na Liceo Manuel de Salas roku 1947 studoval Maturana na Chilské univerzitě nejprve medicinu a později biologii. Během studia medicíny těžce stonal s tuberkulózou. Odloučený v sanatoriu neměl co číst a trávil čas zkoumáním sebe a podstaty života. Uvědomil si, že "to zvláštní na živých bytostech bylo, že to jsou oddělené autonomní bytosti, které všechno, co žijí, žijí v odkázáni samy na sebe ... zda mne pes kousne nebo ne, má co do činění s ním samotným" Toto pradigma autonomie se stalo východiskem jeho studií a práce.
Roku 1954 přijel jako stipendista Rockefeller Foundation do Londýna studovat anatomii a neurofyziologii na University College London. Z té doby pochází první náčrt teorie Živých systémů jako autonomních dynamických jednotek. Na Harvardově univerzitě USA promoval v roce 1956 a v roce 1958 obhájil doktorát PhD z biologie. V letech 1958 - 59 pracoval v Massachusetts Institute of Technology (MIT) v Cambridge (Massachusetts), USA v neurofyziologické laboratoři jako absolvent, kde jej výzkumy oka (slepé skvrny) přivedly k otázkám teroie poznání. Společně s Jerome Lettvinem publikovali "Co žabí oko říká žabímu mozku 1959". V té době se Humberto Maturana začal odklánět od zavedené biologické tradice popisu vztahů mezi živými systémy a prostředím a začal je popisovat v pojmech procesů, které živé systémy vytvářejí. Pokračoval v průběhu následující dekády až k první publikaci v článku „The Neurophysiology of Cognition“ z roku 1969, v němž byly vyloženy některé základní myšlenky o cirkulární organizaci živých systémů.
V roce 1960 dostal nabídku vyučovat biologii Biologie na Lékařské Fakultě Universidad de Chile, Santiago de Chile. 1968 odcestoval na pozvání Heinz von Foerstera do Urbana Illinois, USA, přijal 1969-1970 hostující profesuru na University of Illinois tamtéž a s Foerstrem spolupracoval v jeho Biologické komputerové laboratoři tamtéž. Do Pinochetova puče 1973 pracoval na University of Chile, ve výzkumném centru "Biología del Conocer" (Biology of Knowledge), kde 1970-73 úzce spolupracoval v Santiagu s Varncisco Varelou (knížka Strom poznání).
Emigroval a po změně poměrů se vrátil, roku 2000 založil Instituto de formacion matriztica, kde se se svými spolupracovníky zabývá biologií poznání a lásky, a to i s ohledem na psychologickou a praktickou pomoc, tzv. „ontologický trénink“.
Jinde na webu: Oikos
Control Number(s):
PDF