O náhodě a spontaneitě
/ Neubauer, Zdeněk
In: Vesmír. -
Roč. 74,
č. 11,
- 1995
Událost nelze vysvětlit. Ani náhodou. I kdyby náhoda byla vysvětlením. Náhodu rovněž nelze vysvětlit. Je však důležitým prvkem vyprávění. Krásně to ilustruje Zrzavého příběh s klávesnicí (Vesmír 74, 147, 1995/3). Náhoda má tak hodně společného se zázrakem. Zázrak je rovněž něco, čeho důvod či původ leží ,za zrakem‘, tj. mimo dohled, za obzorem kauzálních souvislostí, do nichž náhoda vstoupila. Však s ní také biologové nakládají stejným způsobem jako teologové se zázrakem. Pojem náhody je stejně neujasněný – a neujasnitelný – jako pojem události. V učeném podání se náhodě říká kontingence – doslova: společný dotek, vnějškový styk (od con-tango). Kontingentní je vše to, čeho neexistence, opak či jinakost jsou myslitelné. Ve vědě obnovili pojem ,kontingence‘ klasikové molekulární biologie, F. Jacob a J. Monod; přirozeně, že v souvislosti s evolucí.
V kolekcích: Studijní podklady, články, knihy > Články