000001027 001__ 1027
000001027 005__ 20170603075616.0
000001027 020__ $$a0876689500
000001027 037__ $$aKN50
000001027 041__ $$aanglicky
000001027 100__ $$0AUTHOR|(SYS)batesongregory$$aBateson, Gregory
000001027 245__ $$aSteps to an Ecology of Mind$$bCollected essays in anthropology, psychiatry, evolution, and epistemology
000001027 260__ $$aLondon$$bJason Aronson Inc.$$c1987
000001027 300__ $$a535 s.
000001027 520__ $$aThis new edition, then, invites readers into an encounter with the work of Gregory Bateson that was only available to a few when the collection first appeared.
000001027 65017 $$acitováno studenty
000001027 65017 $$azlatý fond
000001027 653__ $$0SUBJECT|(SYS)klasika$$aklasika
000001027 653__ $$0SUBJECT|(SYS)alkohol$$aalkohol
000001027 653__ $$0SUBJECT|(SYS)kybernetika$$akybernetika
000001027 653__ $$0SUBJECT|(SYS)mysl$$amysl
000001027 8564_ $$s3081145$$uhttps://systemika.g-i.cz/record/1027/files/Steps to an Ecology of Mind.pdf$$ycela kniha
000001027 909C4 $$dhttps://systemika.g-i.cz/record/1978$$pPŘEKLAD kapitoly The Cybernetics of Self
000001027 909C4 $$dhttps://systemika.g-i.cz/record/1996$$pPŘEKLAD kapitoly Form, Substance and Difference
000001027 980__ $$aBOOK

000001310 001__ 1310
000001310 005__ 20150218105859.0
000001310 041__ $$ačesky
000001310 100__ $$0AUTHOR|(SYS)skrdlanttomas$$aŠkrdlant, Tomáš
000001310 245__ $$aEkologické myšlení$$bfragmenty slabikáře
000001310 520__ $$aMožná, že právě na tomto rozporu se dají ilustrovat dva ze základních principů toho “jiného myšlení”, tak, jak jsme se ho pokoušeli hledat a formulovat v sedmi seminářích Ekosystémového přemýšlení: 1/ Skutečnost není plně a úspěšně předvídatelná, nikoliv proto, že je příliš složitá a my nikdy neznáme všechny proměnné, ale proto, že je svou podstatou “živá” - to znamená cirkulárně zpětnovazebně propojená, seberegulující - a každá její součást, včetně našich představ o ní, působí na její proměnlivost a nezachytitelnou tekutost. Tím nepostuluji jakousi mystickou nepoznatelnost skutečnosti, ale omylnost lineárního poznávání. Ač Bateson sám myslí značně “nelineárně”, jeho pokus o časovou prognózu nemohl být nic jiného, než prodloužení vývojové křivky, tak jak se jemu v jeho době jevila. 2/ Námitky technooptimistů jsou ještě lepším příkladem linearity a polarizovanosti současného nejrozšířenějšího způsobu myšlení: “Když to není tak, musí to být naopak!” Zatímco se jen ten člověk padající ve známé anekdotě z mrakodrapu, mohl přepočítat v patrech.
000001310 8564_ $$uhttps://systemika.g-i.cz/record/1310/files/Skrdlant, Tomas - Ekologicke mysleni, fragmenty slabikare.pdf
000001310 8564_ $$uhttps://systemika.g-i.cz/record/1310/files/Skrdlant, Tomas - Ekologicke mysleni, fragmenty slabikare.gif?subformat=icon$$xicon
000001310 8564_ $$uhttps://systemika.g-i.cz/record/1310/files/Skrdlant, Tomas - Ekologicke mysleni, fragmenty slabikare.gif?subformat=icon-700$$xicon-700
000001310 8564_ $$uhttps://systemika.g-i.cz/record/1310/files/Skrdlant, Tomas - Ekologicke mysleni, fragmenty slabikare.pdf?subformat=pdfa$$xpdfa
000001310 980__ $$aREPORT

000001346 001__ 1346
000001346 005__ 20150222204549.0
000001346 041__ $$ačesky
000001346 245__ $$aSystemická terapie s jedincem
000001346 520__ $$aKoncept "cirkulárních otázek" je často zaměňován s konceptem cirkularity. Pojem "cirkulární otázky" byl upřednostňován v časech, kdy terapeut kladl v původním kontextu rodinné terapie každému členu rodiny popořádku otázky zaměřené na chování dvou či více jiných členů rodiny. Jinými slovy: Terapeut se pokoušel vyzvědět celostní pohled rodiny který tvořila síť spoluutvářejících se vztahů (jak mezi myšlenkami a emocemi, tak mezi způsoby chování). Nejefektivnější způsob, jak načrtnout mapu území sestával s kladení otázek, které zvýrazňovaly rozdíly. Tyto otázky zprostředkovávaly informace místo dat: Bateson byl přesvědčen, že informace je "rozdíl, který dělá rozdíl", to znamená, že se jedná o relaci, která se tímto způsobem odlišuje od dat.
000001346 653__ $$0SUBJECT|(SYS)cirkularnidotazovani$$acirkulární dotazování
000001346 653__ $$0SUBJECT|(SYS)kazuistika$$akazuistika
000001346 8564_ $$uhttps://systemika.g-i.cz/record/1346/files/Sbornik - Systemicka terapie s jedincem.pdf
000001346 8564_ $$uhttps://systemika.g-i.cz/record/1346/files/Sbornik - Systemicka terapie s jedincem.gif?subformat=icon$$xicon
000001346 8564_ $$uhttps://systemika.g-i.cz/record/1346/files/Sbornik - Systemicka terapie s jedincem.gif?subformat=icon-700$$xicon-700
000001346 8564_ $$uhttps://systemika.g-i.cz/record/1346/files/Sbornik - Systemicka terapie s jedincem.pdf?subformat=pdfa$$xpdfa
000001346 980__ $$aREPORT

000001563 001__ 1563
000001563 005__ 20150218104223.0
000001563 041__ $$aanglicky
000001563 100__ $$0AUTHOR|(SYS)balelawrences$$aBale, Lawrence, S.
000001563 245__ $$aGregory Bateson, cybernetics, and the social/behavioral sciences
000001563 520__ $$aGregory Bateson's interdisciplinary work in Anthropology, Psychiatry, Evolution, and Epistemology was profoundly influenced by the ideas set forth in systems theory, communication theory, information theory and cybernetics. As is now quite common, Bateson used the single term cybernetics in reference to an aggregate of these ideas that grew together shortly after World War II. For him, cybernetics, or communication theory, or information theory, or systems theory, together constituted a unified set of ideas, and he was among the first to appreciate the fact that the patterns of organization and relational symmetry evident in all living systems are indicative of mind.
000001563 65017 $$astudijní materiály/autorské práce
000001563 773__ $$c27-45$$n1$$pCybernetics & Human Knowing$$v3$$y1995
000001563 8564_ $$s520347$$uhttps://systemika.g-i.cz/record/1563/files/Bale, Lawrence S. - Gragory Bateson, Cybernetics, and the Social sciences.pdf
000001563 909C4 $$dhttp://www.narberthpa.com/Bale/lsbale_dop/cybernet.htm$$pGregory Bateson, cybernetics, and the social/behavioral sciences
000001563 980__ $$aARTICLE

000001564 001__ 1564
000001564 005__ 20150218104223.0
000001564 041__ $$aanglicky
000001564 100__ $$0AUTHOR|(SYS)balelawrences$$aBale, Lawrence, S.
000001564 245__ $$aGregory Bateson's Theory of Mind: Practical Applications to Pedagogy
000001564 520__ $$aGregory Bateson was one of the first scholars to appreciate that the patterns of organization and relational symmetry evident in all living systems are indicative of mind. We should not forget that due to the nineteenth century polemic between science and religion, any consideration of purpose and plan, e.g., mental process, had been a priori excluded from science as non-empirical, or immeasurable. Any reference to mind as an explanatory or causal principle had been banned from biology. Even in the social and behavioral sciences, references to mind remained suspect.
000001564 65017 $$astudijní materiály/autorské práce
000001564 8564_ $$s291022$$uhttps://systemika.g-i.cz/record/1564/files/Bale, Lawrence S. - Gragory Bateson' Theory of Mind.pdf
000001564 909C4 $$dhttp://www.narberthpa.com/Bale/lsbale_dop/cybernet.htm$$pGregory Bateson's Theory of Mind: Practical Applications to Pedagogy
000001564 980__ $$aARTICLE

000001565 001__ 1565
000001565 005__ 20150207154142.0
000001565 035__ $$aAUTHOR|(SYS)batesonmarycatherine
000001565 100__ $$aBateson, Mary Catherine
000001565 980__ $$aAUTHOR
000001565 980__ $$aAUTHORITY

000001617 001__ 1617
000001617 005__ 20150218104223.0
000001617 041__ $$aanglicky
000001617 100__ $$0AUTHOR|(SYS)gershenowitzharry$$aGershenowitz, Harry
000001617 245__ $$aWhy did Gregory Bateson overlook some basic Lamarckian tenets?
000001617 65017 $$astudijní materiály/autorské práce
000001617 773__ $$c137-153$$n2$$pIndian Journal of History of Science$$v18$$y1983
000001617 8564_ $$s1054802$$uhttps://systemika.g-i.cz/record/1617/files/Gershenowitz, Harry - Why Did Gregory Bateson Overlook Some Basic Lamrckian Tenets.pdf
000001617 980__ $$aARTICLE

000001789 001__ 1789
000001789 005__ 20150609092051.0
000001789 041__ $$aanglicky
000001789 100__ $$0AUTHOR|(SYS)hallbomkristine$$aHallbom, Kristine
000001789 245__ $$aGregory Bateson, Systems Theory, and Autopoiesis
000001789 400__ $$aHallbom, Kristine
000001789 520__ $$aBateson and Maturana, both contemporary philosophers and systemic thinkers, spent a good part of their academic careers searching for the "Patterns of Life";. Both men have strong backgrounds in cybernetics and were colleagues of the great cybernetician Heinz Von Foerester, who originated the legendary Macy conferences in the 1950's in which cybernetics developer Norbert Wiener played a great part in.
000001789 600__ $$0AUTHOR|(SYS)maturanahumberto$$aMaturana, Humberto
000001789 600__ $$0AUTHOR|(SYS)batesongregory$$aBateson, Gregory
000001789 653__ $$asystémová teorie
000001789 8564_ $$s45724$$uhttps://systemika.g-i.cz/record/1789/files/fe9f1f15-8371-4e85-a888-b48b6ee8ab75-o_19a8rcs2b11ogq81ic2j22cpqa.pdf
000001789 980__ $$aARTICLE

000001935 001__ 1935
000001935 005__ 20150316181111.0
000001935 035__ $$aAUTHOR|(SYS)jacksondond
000001935 046__ $$f28.1.1920$$g29.1.1968
000001935 100__ $$aJackson, Don D.
000001935 678__ $$a

Donald deAvila Jackson, známý jako Don D byl americký psychiatr a proslavil se svou průkopnickou prací v rodinné terapii. Na konci šedesátých let byl považován za jednoho z prvních deseti psychiatrů v Americe.

V letech 1947 až 1951 studoval u Harryho Stacka Sullivana. Od roku1953 do roku 1962 pracoval s Gregory Bateson, John Weakland, Jay Haley a William Frye. Společně rozvíjeli myšlení v oblasti rodinné terapie, krátké terapie, teorie systémů a teorie komunikace.

Koncem 50.let usoudil Don D. Jackson, že je třeba vytvořit institut věnovaný studiu interakčních procesů. Pustil se do získávání fondů, vytvoření Rady ředitelů a sestavení týmu výzkumníků. V září 1958 založil nevýdělečnou organizaci pro výzkum rodin a výcvik Mental Research Institute. Původně jako oddělení Palo Alto Medical Research Foundation (PAMRF) kde pracoval, později samostaná malá, nezávislá multi - disciplinární nezisková organizace. K Jacksonovi se připojili jako první Jules Riskin jako Assistant Director a Virginia Satir, MSW, jako ředitelka výcviku rodinné terapie. Bylo to místo, ve kterém založili první oficiální tréninkový program v rodinné terapii. Tisíce odborníků v rámci USA i z ostatních zemí světa se v rámci MRI zúčastnilio vzdělávacích programů.

Přínos, který Don Jackson zanechal v komunikaci je "systémová rodinná terapie", která nám pomáhá pochopit rozdíl mezi normální rodinou a patologickou rodinou. Na jedné straně normální rodina, to je rodina krve, ti, kteří jsou vázáni biologicky. Na druhé straně, patologická rodina jsou ti lidé, kteří ovlivnili náš život, kteří z onoho či jiného důvodu, s námi byli v dobrých i špatných momentech našeho života.

Návrh Jacksona je termín "přímá rodina", který není založen pouze na rodičích a sourozencích, ale Jackson jde dál a zahrnuje i strýce, bratrance a osoby, které "nejsou rodina", ale které byly v životě člověka v klíčových fázích jako například v dětství.

Řekli o Donu Jacksonovi „Jak Don Jackson ovlivnil pole rodinné terapie? Jak Watts ovlivnil parní stroj? Udělal ho. Jiní rafinovaní udělali z parního stroje lepší a efektivnější stroj. Řekl bych, že je to to, co Don udělal pro rodinnou terapii - založil disciplínu. Ostatní ji dále vylepšovali.“ - Richard Fisch, zakladatel a ředitel, Brief Therapy Center v MRI. „Stýská se mi po Donovi. Don měl rychlost a lehkost v kontaktu, což myslím, je velmi důležité při manipulaci s problémy lidského chování. Byl historicky samozřejmě velmi důležitá osoba. Jeho původní článek o rodinné homeostaze, byl určitě jedním z prvních, možná první hlavní prohlášení o rodině jako systému." - řekl Gregory Bateson na památeční konferenci Dona Jacksona.

000001935 8564_ $$s5019$$uhttps://systemika.g-i.cz/record/1935/files/foto3.jpeg 000001935 8564_ $$s6068$$uhttps://systemika.g-i.cz/record/1935/files/foto2.jpeg 000001935 8564_ $$s8670$$uhttps://systemika.g-i.cz/record/1935/files/foto1.jpeg 000001935 8564_ $$s10034$$uhttps://systemika.g-i.cz/record/1935/files/foto1.jpg?subformat=icon-700$$xicon-700 000001935 8564_ $$s10334$$uhttps://systemika.g-i.cz/record/1935/files/foto2.gif?subformat=icon$$xicon 000001935 8564_ $$s16611$$uhttps://systemika.g-i.cz/record/1935/files/foto3.gif?subformat=icon$$xicon 000001935 8564_ $$s20480$$uhttps://systemika.g-i.cz/record/1935/files/foto1.gif?subformat=icon$$xicon 000001935 8564_ $$s3867$$uhttps://systemika.g-i.cz/record/1935/files/foto2.jpg?subformat=icon-180$$xicon-180 000001935 8564_ $$s4818$$uhttps://systemika.g-i.cz/record/1935/files/foto3.jpg?subformat=icon-180$$xicon-180 000001935 8564_ $$s5421$$uhttps://systemika.g-i.cz/record/1935/files/foto3.jpg?subformat=icon-700$$xicon-700 000001935 8564_ $$s6139$$uhttps://systemika.g-i.cz/record/1935/files/foto1.jpg?subformat=icon-180$$xicon-180 000001935 8564_ $$s6341$$uhttps://systemika.g-i.cz/record/1935/files/foto2.jpg?subformat=icon-700$$xicon-700 000001935 980__ $$aAUTHORITY 000001935 980__ $$aAUTHOR

000001936 001__ 1936
000001936 005__ 20150526122654.0
000001936 035__ $$aAUTHOR|(SYS)glasersfeldernstvon
000001936 046__ $$f8.3.1917$$g12.11.2010
000001936 100__ $$aGlasersfeld, Ernst von
000001936 678__ $$a

Ernst von Glasersfeld byl americký filosof a kybernetik, původem Rakušan, profesor psychologie, jeden ze zakladatelů radikálního konstruktivismu. Narodil se v německém Mnichově v rakouským rodičům, jeho otec byl diplomat Habsburské monarchie. Vyrůstal však v Severní Itálii (Merano) a Švýcarsku (Zuozu). Po skončení tamější internátní školy začal studovat matematiku v Curychu a Vídni. Jako mladý student přijal práci instruktora lyžování Austrálii a získal titul prvního šampiona sjezdového lyžování. Druhou světovou válku, již se svou ženou Isabelou prožil jako farmář v Irsku, kde také objevil práce Georga Berkelyho, Giambattista Vica, četl Joyceovo „Finneganovo probuzení“, které podle něj založeno na Vicově filosofii . V roce 1946 se vrátil do jižního Tyrolska, kde začal pracovat jako novinář a spolupracovat s lingvistou a filosofem Silviem Ceccatem . Až do roku 1961 V roce 1959 se stal asistentem výzkumu Ceccatova Centra pro kybernetiku v Miláně, kde vedl výzkumný projekt na strojový překlad. Brzy získal Od 1962 byl ředitelem výzkumného projektu výpočetní lingvistiky sponzorovaného USA. V roce 1966 se pak natrvalo přestěhoval do USA, aby pokračoval v projektu, který zadala americká armáda Universitě v Georgii, tam také později vyučoval kognitivní psychologii. V tomto období také Základem pro vývoj. V roce1974 obdržel americké občanství.

Spolu s přáteli Heinz von Foerster a Paul Watzlawick formuloval radikální konstruktivismus, způsob myšlení, které výrazně ovlivnilo velké množství dalších výzkumných oborů. V době svého důchodu již jako profesor kognitivní psychologie, Glasersfeld obdržel ceny a uznání z univerzit a vědeckých společností v mnoha evropských zemích, v USA a Kanadě.

Ernst von Glasersfeld zemřel v Levertt, Massachusetts, USA 12.listopadu 2010.

Základní myšlenky :Jak sám Glasersfeld několikrát uvedl, jako významný vliv na jeho myšlení a zájem o téma komunikace byl fakt, že vyrůstal ve vícejazyčném prostředí. „....tehdy jsem si poprvé začal uvědomovat tu skutečnost, že jisté věci nejsou totožné, když o nich vyprávíte v angličtině, s těmi, které sdělujete v němčině. To jsou snadno postřehnutelné rozdíly. To samé platí v italštině. Když jsem byl ve škole v Alto Adige, nějakou dobu jsem si hrál s italskými dětmi, a také jsem se začal učit italsky. Tenkrát jsem Pro mne je komunikací vysílání signálů. Mohou být různého druhu, mohou to být slova nějakého jazyka nebo znaky na papíře nebo zvuky nebo cokoli. Ale jejich překlad není bohužel tak jednoduchý jako v případě luštění technických kódů. Abych to vysvětlil. Jestliže ti podám list papíru, na kterém je psáno, že jedna tečka
znamená „e“, tři tečky jsou „s“, a tak dále pro celou abecedu, máš Morseovu abecedu a můžeš rozluštit každý telegram morseovkou napsaný. V případě jazyka nic takového neexistuje. Překládáš si to, co říkám podle svých vlastních zkušeností, ne podle mých. Nikdy si nemohu být jistý, jaký význam vyčteš z mých slov, protože od mne vycházejí signály, nikoli význam signálů. To je podle mne základní fakt o komunikaci. Tak dlouho, jak užíváš signály,
z roku 2001)

...i přes to, že často cítíme jakoby k nám byl význam slova vět dopraven zvukem mluvy nebo symboly natištěnými na stránce, je lehké ukázat, že význam necestuje skrz prostor a musí být za všech okolností konstruován ( vytvořen) v hlavách uživatelů jazyka.( Von Glasersfeld (1989, p. 444) cited in: Wolff-Michael Roth (2011) Passibility: At the Limits of the
Constructivist Metaphor. p. 110 )

Jak již bylo výše zmíněno, hlavními zdroji jeho filosofie a myšlení byla především genetická epistemiologie Giambatissty Vica a Jeana Piageta, Berkleyeho teorie vnímání, Kantova teorie poznání, ale také Joyceovo „Finneganovo probuzení“. Tvrdil, že díla těchto myslitelů a spisovatelů obsahují prvky radikálního konstruktivismu, někdy je sice obtížnější zachytit, kde jejich epistemiologické shody začínají a končí, ale právě to považuje za vzrušující.

Co nazýváme věděním ( znalostí) nemá a nemůže mít účel pouhé produkce obrazu ( reprezentace) nezávislé reality pozorovatele, ale místo toho má adaptivní funkci (Von Glasersfeld cited in: E. John Capaldi, Robert W. Proctor (1999) Contextualism in psychological research?: a critical review. p. 10, přičemž první část výroku, je ale Heinze von Forestera pozn. autora)

Mezi vědomím a realitou není patrný žádný větší vztah, neexistuje obraz skutečnosti, ale děje se přizpůsobováním reality možnostem. To znamená, že nevíme, jaká realita je, ale začínáme se učit, jak s ní můžeme nakládat. A to je nejdůležitější poznatek konstruktivismu.

Jednou poznané už nemůže být chápáno jako hledání jediného obrazu ontologické reality, ale jako hledání trefného způsobu chování a myšlení, tradiční problémy tím mizí. Věděnímůže být dnes chápáno jako pokus organismu dát řád chaotickému toku zkušeností, stanovením opakovatelné zkušenosti s relativně spolehlivými vztahy mezi nimi.

Celkový pohled na proces poznávání, jež produkuje, a teorie poznání, jež popisuje, jak funguje, je stále ještě podmíněna letitým přesvědčením, že to co jsme poznali, je zde předtím než to víme. Je to viděno jako proces objevování. Pokud si to představujeme tímto způsobem, nevyhnutelně vklouzneme do nějaké formy realismu, jež závisí na víře, že bychom mohli „rozpoznat“ věci takové, jaké jsou, jako kdyby prožívání a uvědomění neměly žádný významný vliv na to, co se máme dozvědět. ( Glasersfeld E. von, Key Works in Radical Constructivism (135 – 142, Farewell To Objectivity)

Věřím, že obrázek pohybujícího a plynoucího času je omyl. To, co plyne, jsou naše zkušenosti. Víme, že zatímco zakoušíme jednu věc, nemůžeme zakoušet jinou. Zkušenosti, jsou tedy nutně sekvenční. Ale nepohybují se jako lodě, které se plaví po řece. Není tam žádný hybný motor, který je popohání. Každá z nich je nahrazena jinou – přesně tak, jako slova, když něco čtete, anebo když mně teď posloucháte. Žádné intervaly nejsou vyplněny plynutím času. Něco zůstane vryto v paměti, něco ne. Nejsou zde žádné mezery v pohledu zpět, víme totiž, že byly vyplněny jinými zkušenostmi, anebo spánkem. (Ernst von Glasersfeld, Pojmová stavba času, in www.dropbox.com)

..věřím, že jsem tady, abych zavedl kybernetický způsob myšlení... Uvědomil jsem si to v mnoha konverzacích se studenty, kteří si dělali starosti o svou budoucnost a ptali se mě na radu. Slyšel jsem sám sebe, jak jim říkám, že je daleko důležitější vědět, co nechtějí dělat, než mít detailní plány toho, co dělat chtějí. Jednoho dne mi to došlo, byla to čistě kybernetická rada, je daleko užitečnější specifikovat omezení než cíle. A pak jsem vysvětlil množství věcí, které člověk nemůže ustát, protože je prostě nemožné předvídat co po 10 nebo 20 letech uspokojí potřebu dosažení rovnováhy. (Glasersfeld (1992, p. 25) cited in: Stuart Umpleby (2007) "Cybernetics: Definitions and Descriptions". In: A Larry Richards Reader 1997–2007.. Larry Richards eds.)

Dobrá, myslím, že musí pracovat především sami na sobě. Víš, jeden z hlavních principů konstruktivismu je ten, že sám si vytváříš své znalosti a to má pozitivní vliv na všeobecné vzdělání a rozhled. Heinz von Foerster to řekl jasně. V okamžiku, kdy si začínáš myslet, že jsi autorem svých vědomostí, musíš brát v úvahu, že jsi za ně zodpovědný. Odpovídáš za to, co si myslíš, protože to jsi ty, kdo přemýšlí, a jsi zodpovědný za to, co jsi dal dohromady, protože to jsi ty, kdo to všechno dal dohromady. To je myšlenka, s níž se těžko souhlasí a má vážný dopad, protože tě činí opravdu zodpovědným za všechno, co děláš. Už nemůžeš říkat „jó, takovej je svět“ nebo „sono cosi“; však víš, není to jenom dobré. ...(rozhovor Andrey Pitasi a Ernsta von Glasersfelda „Constructing Communication“ z roku 2001)

Vyznamenání a ocenění

1991: Warren McCulloch Memorial Award of the American Society for

Cybernetics

1997: Honorary doctorate of the University of Klagenfurt

2002: Reconnaissance du Mérite scientifique of the University of Quebec

2005: The Wiener Gold Medal of the American Society for Cybernetics

2005: Gregory Bateson-award of the Heidelberg Institute for Systemic Research e.V.

2007: Journal of constructivist foundations honoured him on his 90th birthday with a Festschrift Glasersfeld

2007: Austrian Cross of Honour for Science and Art, 1st class [1]2008: Honorary doctorate of the University of Innsbruck

2009: Honorary Medal of the City of Vienna in gold

000001936 8564_ $$s70936$$uhttps://systemika.g-i.cz/record/1936/files/Glasersfeld.jpg 000001936 8564_ $$s27248$$uhttps://systemika.g-i.cz/record/1936/files/Glasersfeld.gif?subformat=icon$$xicon 000001936 8564_ $$s34967$$uhttps://systemika.g-i.cz/record/1936/files/Glasersfeld.jpg?subformat=icon-180$$xicon-180 000001936 8564_ $$s78609$$uhttps://systemika.g-i.cz/record/1936/files/Glasersfeld.jpg?subformat=icon-700$$xicon-700 000001936 909C4 $$dhttp://www.univie.ac.at/constructivism/EvG/biography.html$$pBiography 000001936 909C4 $$dhttps://www.srri.umass.edu/vonglasersfeld$$pAdjunct Research Professor 000001936 909C4 $$dhttp://www.evg-archive.net/en/$$pArchiv 000001936 980__ $$aAUTHORITY 000001936 980__ $$aAUTHOR