Systemický přístup v supervizi
Praha:
Fakulta humanitních studií UK v Praze,
2011.
158 s.
Supervize je v posledních letech dramaticky se rozvíjejícím oborem. Čerpá z velkého množství zdrojů a psychoterapeutické modely jsou jedním z nich. Je významné zabývat se tím, jak mohou teoretická východiska supervizora zabarvovat a ovlivňovat průběh supervize. Tato práce se zaměřuje na moţné vyuţití systemického přístupu v supervizi, neboť je v praxi stále více pouţíván. Vzhledem k tomu, ţe existují jen malé doklady o jeho aplikaci v rámci externí supervize v sociálních a zdravotnických organizacích, je významné obrátit pozornost na zkušenosti supervizorů, kteří jej ve své praxi vyuţívají. Výzkum se zaměřuje na to, jaké jsou postoje supervizorů k systemickému přístupu a jaké jsou jejich zkušenosti s využíváním tohoto přístupu v supervizní praxi. Pro sběr dat jsou použity semi-strukturované rozhovory doplněné o dotazník, data jsou zpracována kvalitativním způsobem. Z výzkumu jednoznačně vystupuje důraz na postoj supervizorů při uplatňování tohoto přístupu, oproti užívání pouze metodologických postupů. Praxe supervizorů potvrzuje, ţe systemický přístup je v supervizi velmi dobře uplatnitelný. Za zajímavé lze považovat zjištění, že způsob práce supervizorů koresponduje se současným integrativním trendem vsupervizi a ţe systemický přístup je většinou supervizorů považován za zastřešující přístup („suprateorii“).
Různé: Diplomová práce
V kolekcích: Books, Articles & Reports > Reports
Filtering …