Reports

Zabedněnost / Úlehla, Ivan

Zabednění v němž vyrostly dvě, možná tři generace, vstoupilo do našich myslí. Až do konce 80. let jsme tedy žili v oborech psychologie, psychoterapie, psychiatrie, sociální práce a příbuzných oborech, stejně jako v jejich společenských konsekvencích, prakticky zcela zabedněni proti vnějšímu světu a odkázání na vlastní vynalézavost. Zabedněním občas proniknul nějaký paprsek a přinesl odlesk svobodného světa. Například v 60. letech.

V kolekcích: Books, Articles & Reports > Reports


Reports

Vpád systemiky do sociální práce / Úlehla, Ivan

In: Předneseno v Praze na symposiu Systemická sociální práce 23.11.2010. - - 2010

Dobrý den dámy a pánové, kdyby systemika měla svého vojevůdce, mohl by směle prohlásit ono slavné Cézarovo Veni vidi vici – přišel jsem, viděl jsem, zvítězil jsem. Já vojevůdcem nejsem, ale jsem rád, že jsem u toho mohl být, protože vítězný nástup nového paradigmatu bývá málokdy tak zřetelně vidět. Chci využít této příležitosti a ohlédl se spolu s vámi za dobou vpádu systemiky do sociální práce.

V kolekcích: Books, Articles & Reports > Reports


Reports

Systemické reflektování / Úlehla, Ivan

Mají-li zůstat systemické přístupy koherentní filosofii k níž se vztahují, pak musí jako metodu své práce označit to jediné, co v důsledku přijetí uvedených filosofií může terapeut dělat, totiž zacházet sám se sebou a tím podněcovat (perturbovat Maturana) (dnes lépe „nabízet příležitost“) své okolí. Metodou systemické psychoterapie rozumíme způsoby jimiž psychoterapeut v průběhu psychoterapie zachází sám se sebou. (Nemožnost instruktivní interakce, strukturní determinismus...) Tyto způsoby obecně nazýváme reflektování.

Hesla: reflektování

V kolekcích: Books, Articles & Reports > Reports


Reports

Psychoterapie jako věda / Úlehla, Ivan

V nesčetných příbězích a pohádkách odehrávajících se v minulosti či budoucnosti, přichází učedník k mistrovi do učení. Příběhy mají dvě základní společné rysy: mistr je poněkud výstřední a vždycky nechá svého žáka tak trochu na holičkách: buď ho pošle do boje ještě nepřipraveného, nebo mu umře, nebo sám musí čelit silám, které mu nedovolují pokračovat ve výuce. Výsledek je však vždycky stejný – adept se díky tomu, že sám musí najít cesty jek efektivně aplikovat již naučené, svou aktivitou nakonec předčí umění svého mistra. To první vám zajistíme, to druhé musíte sami. Necháme vás tak trochu na holičkách a doufáme, že nás překonáte. Nikdy vás nebudeme moci naučit všechno, co byste snad potřebovali, naopak vás od počátku budeme nutit k tomu abyste se učili vlastními silami.

V kolekcích: Books, Articles & Reports > Reports


Reports

Poznámky o moci / Úlehla, Ivan

- 1999

Kurt Ludewig: abychom se vyhnuli konfliktům, musely by být pojmy jako moc, násilí, manipulace a kontrola jasně definovány. Při hledání významu slov se zdá užitečné ponechat slovu moc význam lineárně kauzální ve smyslu Hartlova Psychologického slovníku: moc = schopnost jedné osoby docílit zamýšlené účinky na chování nebo city druhé osoby nebo osob. Pak není obtížné porozumět Gergory Batesonovi a jeho kritice moci.

Hesla: moc ; násilí ; poddanství ; vliv

V kolekcích: Books, Articles & Reports > Reports


Reports

Jak si pomoci / Úlehla, Ivan

- 2000

Systemický přístup nabízí několik pomůcek, které mohou podpořit dobře míněnou snahu prospívat druhým lidem, aniž by muselo dojít k únavě, vyčerpání či dokonce znechucení. Jde o to pokusit se lépe rozumět tomu, co to vlastně pracovník dělá, když nabízí pomoc, co vlastně je a není pomocí.

V kolekcích: Books, Articles & Reports > Reports


Reports

Nenechte si ubližovat / Úlehla, Ivan

- 1996

Teprve Kurt Ludewig přivezl v roce 1990 do Prahy cosi, co pro mne bylo odpovědí na mé hledání a nakonec dalo základ tomu, co dělá náš tým v ISZ a čemu se dnes začíná říkat pražská škola systemického přístupu. Nešlo to hned, naučit se ke klientům přistupovat systemicky, ale bylo mi jasné, že pro mne je to ta cesta, kterou potřebuji. Pomohlo mi to zbavit se otázky: „Proboha, co mám dělat?“ Místo ní jsem se naučil věřit, že jedině klient ví, co je pro něj dobré a jak má vypadat pomoc, kterou po- třebuje. Naučil jsem se pracovat a mít toto přesvědčení na mysli. Kdykoli nevím, co bych měl dělat, zeptám se klienta. A klient vždycky ví.

V kolekcích: Books, Articles & Reports > Reports


Reports

Nadčasové téma / Úlehla, Ivan

- 1997

Kde kdo by chtěl najít nadčasové téma, které by bylo i když on sám, už nebude. My psychoterapeuti jakbysmet. Máme tendenci každou teorii, každé poznání, každé rozumění okamžitě zpracovat, jako bychom už odhalili nadčasovost lidského poznání a došli k tomu, že konečně máme ten kýžený kámen psychoterapeutických mudrců, pověstný svatý grál psychoterapeutických metod, onu archu úmluvy léčení slovem.

V kolekcích: Books, Articles & Reports > Reports


Reports

Prolegomena ke každé budoucí socioterapii, jež se bude moci stát vědou / Úlehla, Ivan

GI, konzultace a vzdělávání, 2011.

Socioterapii budeme nadále považovat za samostatnou odbornost, která se zaměřuje na působení v hraniční oblasti mezi psychoterapií a sociální prací. Socioterapii budeme nadále pojímat na základech systemicko – konstruktivis­tického konceptu, resp. přístupu který klienta pojímá jako autonomního, jedinečného tvůrce vlastního světa.

V kolekcích: Books, Articles & Reports > Reports


Reports

Konference PMS / Úlehla, Ivan

Doufám, že se zde nikoho nedotknu svým laickým pohledem na soud. Rozumím tomu tak, že soud přichází ke slovu, až když se lidé nedohodnou. Asi to nebude všechno, ale pro tuto chvíli se mi to jeví jako klíčové. Slyším v tom totiž to, co nás spojuje, a to je slovo. Ať už je psané jako zákon, vyklá- dané, nebo dané. Vždy je základem všeho dění.

V kolekcích: Books, Articles & Reports > Reports