| Articles / překlady |
O nesnázích systemické narace
In: Systém rodiny. - č. 11, s. 105-111. - 1998
V psychoterapeutické profesi si lidé všeobecně stěžují, že mezi vědou a praxí existuje velká propast. Tato stížnost je stejně stará a často opakovaná jako nesporně vhodná. V hlubinně psychologickém analytickém přístupu stejně jako v na učení zaměřeném behaviorálním přístupu byly nicméně postaveny alespoň potřebné mosty: oba přístupy vyvinuly v rámci specifické metodologie taková řešení, aby mohly být dostatečně propojeny teoretické koncepty a praktické konání a aby se otevřely - rovněž vnitřně paradigmatickému - výzkumu. Oproti tomu se pro systemické přístupy jeví tato propast stále ještě nepřemostitelně hluboká (podobně jako ostatně pro humanistické přístupy, které lze v jádru také označit jako docela systemické – což explicitně platí např. pro na klienta orientovaný přístup Carla Rogerse nebo gestalterapii). Propast mezi vzkvétající a dobře etablovanou systemickou praxí na jedné straně a rovněž dobře etablovanými systemickými teoretickými koncepty na straně druhé bude překlenuta spíše barvami hýřící duhou než nosnými mosty.
V kolekcích: Books, Articles & Reports > Articles
- Fulltext:
- PDF (PDFA)
PDF