Zabednění v němž vyrostly dvě, možná tři generace, vstoupilo do našich myslí. Až do konce 80. let jsme tedy žili v oborech psychologie, psychoterapie, psychiatrie, sociální práce a příbuzných oborech, stejně jako v jejich společenských konsekvencích, prakticky zcela zabedněni proti vnějšímu světu a odkázání na vlastní vynalézavost. Zabedněním občas proniknul nějaký paprsek ...