V následující kazuistice popisuji případ Michala, cca čtyřicetiletého muže, kterého přivedl do terapie pocit, že dobře nezvládá výchovu svého téměř čtyřletého syna. V některých situacích ho ovládl takový pocit vzteku, že následoval „výbuch“ spojený s velkým křikem, který jednou vygradoval až do toho, že se chlapec pomočil.