Translations / zlatý fond

K teorii schizofrenie / Bateson, Gregory -- Jackson, Don. D. -- Haley, Jay -- Weakland, John

Originální název: Toward a theory of schizophrenia

In: Behavioral Science Toward a theory of schizophrenia. - Roč. 1, č. 4, s. 251-254. - 1956
Hostitelský dokument

Tento článek referuje o výzkumném projektu, který navrhuje a zkoumá široký a systematický pohled na podstatu, etiologii a terapii schizofrenie. Výzkum vyústil v diskuzi nad různorodými daty a ideami, do které přispívali odborníci se zkušenostmi z oblasti antropologie, komunikační analýzy, psychoterapie, psychiatrie a psychoanalýzy. Stále nebylo dosaženo všeobecné shody ohledně obecných základů komunikační teorie o vzniku a podstatě schizofrenie. Tento příspěvek je předběžnou zprávou o našem pokračujícím výzkumu.

Viz též: Toward a theory of schizophrenia

V kolekcích: Theses > Translations, Highly Recommended


Articles / zlatý fond

Toward a theory of schizophrenia / Bateson, Gregory -- Jackson, Don. D. -- Haley, Jay -- Weakland, John

Originální název: Toward a theory of schizophrenia

In: Behavioral Science. - Roč. 1, č. 4, s. 251-254. - 1956

Schizophrenia its nature, etiology, and the kind of therapy to use for it remains one of the most puzzling of the mental illnesses. The theory of schizophrenia presented here is based on communications analysis, and specifically on the Theory of Logical Types. From this theory and from observations of schizophrenic patients is derived a description, and the necessary conditions for, a situation called the "double bind" a situation in which no matter what a person does, he "can't win." It is hypothesized that a person caught in the double bind may develop schizophrenic symptoms. How and why the double bind may arise in a family situation is discussed, together with illustrations from clinical and experimental data.

Viz též: Toward a theory of schizophrenia; PŘEKLAD

V kolekcích: Books, Articles & Reports > Articles, Highly Recommended


Articles / studijní materiály/autorské práce

Six days of dying / Bateson, Mary Catherine

In: Six days of dying,”' CoEvolution Quarterly. - č. Winter, - 1980

Mary Catherine Bateson tells very movingly the story of Gregory's death and the days before and after.

Viz též: Six days of dying

V kolekcích: Books, Articles & Reports > Articles


Translations / sam KN22

Jak rozumět Batesonovi a Maturanovi

Originální název: Understanding Bateson and Maturana: Toward a Biological Foundation for the Social Sciences

In: Kontext. - Roč. 23, s. 45-67. - 1993

Pokusy o pročištění pojmových základů rodinné terapie pomocí “epistemologie” přinesly vzrušení, nudu, podráždění a zmatek. Motivován přesvědčením, že aspoň zmatek je možné zmírnit, předkládá autor tuto stať jako studijního průvodce a tak trochu jako Rozetskou desku pro převod díla Gregory Batesona a Humberta Maturany. Článek ukazuje, že Maturanova práce je dobře slučitelná s prací Batesonovou. Kromě toho článek obsahuje konfrontaci hlavních kontrastních momentů ... Konečně se v článku tvrdí, že důraz na epistemologii odvedl pozornost zastánců i odpůrců od důležitého poselství Batesona a Maturany: sociálním systémům a veškerému lidskému snažení je nutno rozumět ve světle naší existence jakožto biologických entit, které jsou spojeny prostředím. Biologická ontologie implicitní v Batesonových spisech a explicitně načrtnutá v Maturanových může /konečně/ poskytnout spolehlivý základ sociálním a behaviorálním vědám..From Systemic to Clinical Epistemology

Viz též: Wiley Online Library

V kolekcích: Theses > Translations, Highly Recommended


Articles / studijní materiály/autorské práce

Why did Gregory Bateson overlook some basic Lamarckian tenets? / Gershenowitz, Harry

In: Indian Journal of History of Science. - Roč. 18, č. 2, s. 137-153. - 1983

V kolekcích: Books, Articles & Reports > Articles


Translations / zlatý fond

Teorie dvojné vazby: po všech těl letech stále přivádí k šílenství (crazy - making) / Gibney, Paul

Originální název: The Double Bind Theory: Still Crazy-Making After All These Years


In: The Double Bind Theory: Still Crazy-Making After All These Years
Hostitelský dokument

Je to padesát let, co uplynulo od doby, kdy Gregory Bateson a jeho kolegové publikovali svou slavnou práci „K teorii schizofrenie“. Nyní je vhodný čas k tomu, aby se tato teorie a její klinické relevance přezkoumaly. Batesonův tým se začal zajímat o to, jak funguje (udržuje se) identita a seberegulační systémy v závislosti na informačních mechanismech, kontrole a zpětné vazbě. Tato práce předznamenala a dala impulz k rozvoji rodinné terapie, několik členů původní výzkumné skupiny později založilo výchozí školy rodinné terapie. Bateson s Haleyem, Weaklandem a Jacksonem vytvořili komplexní pohled na vzájemnou komplementaritu rodinného života a jeho eskalace.

V kolekcích: Theses > Translations, Highly Recommended


Articles / zlatý fond

The Double Bind Theory: Still Crazy-Making After All These Years / Gibney, Paul

With fifty years having passed since Gregory Bateson and his colleagues published their famous paper, ‘Towards a Theory of Schizophrenia’ , it is an opportune time to review the theory and its clinical relevance today. Bateson’s team began with an interest in how the identity and functioning of self regulating systems was maintained through mechanisms of information, control and feedback. This work foreshadowed and gave momentum to the development of family therapy, with several members of the original research group later forming the initial schools of family therapy.

Viz též: The Double Bind Theory; PŘEKLAD

V kolekcích: Books, Articles & Reports > Articles, Highly Recommended



Person: Glasersfeld, Ernst von

*8.3.1917 12.11.2010

Celkem záznamů: 24

Ernst von Glasersfeld byl americký filosof a kybernetik, původem Rakušan, profesor psychologie, jeden ze zakladatelů radikálního konstruktivismu. Narodil se v německém Mnichově v rakouským rodičům, jeho otec byl diplomat Habsburské monarchie. Vyrůstal však v Severní Itálii (Merano) a Švýcarsku (Zuozu). Po skončení tamější internátní školy začal studovat matematiku v Curychu a Vídni. Jako mladý student přijal práci instruktora lyžování Austrálii a získal titul prvního šampiona sjezdového lyžování. Druhou světovou válku, již se svou ženou Isabelou prožil jako farmář v Irsku, kde také objevil práce Georga Berkelyho, Giambattista Vica, četl Joyceovo „Finneganovo probuzení“, které podle něj založeno na Vicově filosofii . V roce 1946 se vrátil do jižního Tyrolska, kde začal pracovat jako novinář a spolupracovat s lingvistou a filosofem Silviem Ceccatem . Až do roku 1961 V roce 1959 se stal asistentem výzkumu Ceccatova Centra pro kybernetiku v Miláně, kde vedl výzkumný projekt na strojový překlad. Brzy získal Od 1962 byl ředitelem výzkumného projektu výpočetní lingvistiky sponzorovaného USA. V roce 1966 se pak natrvalo přestěhoval do USA, aby pokračoval v projektu, který zadala americká armáda Universitě v Georgii, tam také později vyučoval kognitivní psychologii. V tomto období také Základem pro vývoj. V roce1974 obdržel americké občanství.

Spolu s přáteli Heinz von Foerster a Paul Watzlawick formuloval radikální konstruktivismus, způsob myšlení, které výrazně ovlivnilo velké množství dalších výzkumných oborů. V době svého důchodu již jako profesor kognitivní psychologie, Glasersfeld obdržel ceny a uznání z univerzit a vědeckých společností v mnoha evropských zemích, v USA a Kanadě.

Ernst von Glasersfeld zemřel v Levertt, Massachusetts, USA 12.listopadu 2010.

Základní myšlenky :Jak sám Glasersfeld několikrát uvedl, jako významný vliv na jeho myšlení a zájem o téma komunikace byl fakt, že vyrůstal ve vícejazyčném prostředí. „....tehdy jsem si poprvé začal uvědomovat tu skutečnost, že jisté věci nejsou totožné, když o nich vyprávíte v angličtině, s těmi, které sdělujete v němčině. To jsou snadno postřehnutelné rozdíly. To samé platí v italštině. Když jsem byl ve škole v Alto Adige, nějakou dobu jsem si hrál s italskými dětmi, a také jsem se začal učit italsky. Tenkrát jsem Pro mne je komunikací vysílání signálů. Mohou být různého druhu, mohou to být slova nějakého jazyka nebo znaky na papíře nebo zvuky nebo cokoli. Ale jejich překlad není bohužel tak jednoduchý jako v případě luštění technických kódů. Abych to vysvětlil. Jestliže ti podám list papíru, na kterém je psáno, že jedna tečka
znamená „e“, tři tečky jsou „s“, a tak dále pro celou abecedu, máš Morseovu abecedu a můžeš rozluštit každý telegram morseovkou napsaný. V případě jazyka nic takového neexistuje. Překládáš si to, co říkám podle svých vlastních zkušeností, ne podle mých. Nikdy si nemohu být jistý, jaký význam vyčteš z mých slov, protože od mne vycházejí signály, nikoli význam signálů. To je podle mne základní fakt o komunikaci. Tak dlouho, jak užíváš signály,
z roku 2001)

...i přes to, že často cítíme jakoby k nám byl význam slova vět dopraven zvukem mluvy nebo symboly natištěnými na stránce, je lehké ukázat, že význam necestuje skrz prostor a musí být za všech okolností konstruován ( vytvořen) v hlavách uživatelů jazyka.( Von Glasersfeld (1989, p. 444) cited in: Wolff-Michael Roth (2011) Passibility: At the Limits of the
Constructivist Metaphor. p. 110 )

Jak již bylo výše zmíněno, hlavními zdroji jeho filosofie a myšlení byla především genetická epistemiologie Giambatissty Vica a Jeana Piageta, Berkleyeho teorie vnímání, Kantova teorie poznání, ale také Joyceovo „Finneganovo probuzení“. Tvrdil, že díla těchto myslitelů a spisovatelů obsahují prvky radikálního konstruktivismu, někdy je sice obtížnější zachytit, kde jejich epistemiologické shody začínají a končí, ale právě to považuje za vzrušující.

Co nazýváme věděním ( znalostí) nemá a nemůže mít účel pouhé produkce obrazu ( reprezentace) nezávislé reality pozorovatele, ale místo toho má adaptivní funkci (Von Glasersfeld cited in: E. John Capaldi, Robert W. Proctor (1999) Contextualism in psychological research?: a critical review. p. 10, přičemž první část výroku, je ale Heinze von Forestera pozn. autora)

Mezi vědomím a realitou není patrný žádný větší vztah, neexistuje obraz skutečnosti, ale děje se přizpůsobováním reality možnostem. To znamená, že nevíme, jaká realita je, ale začínáme se učit, jak s ní můžeme nakládat. A to je nejdůležitější poznatek konstruktivismu.

Jednou poznané už nemůže být chápáno jako hledání jediného obrazu ontologické reality, ale jako hledání trefného způsobu chování a myšlení, tradiční problémy tím mizí. Věděnímůže být dnes chápáno jako pokus organismu dát řád chaotickému toku zkušeností, stanovením opakovatelné zkušenosti s relativně spolehlivými vztahy mezi nimi.

Celkový pohled na proces poznávání, jež produkuje, a teorie poznání, jež popisuje, jak funguje, je stále ještě podmíněna letitým přesvědčením, že to co jsme poznali, je zde předtím než to víme. Je to viděno jako proces objevování. Pokud si to představujeme tímto způsobem, nevyhnutelně vklouzneme do nějaké formy realismu, jež závisí na víře, že bychom mohli „rozpoznat“ věci takové, jaké jsou, jako kdyby prožívání a uvědomění neměly žádný významný vliv na to, co se máme dozvědět. ( Glasersfeld E. von, Key Works in Radical Constructivism (135 – 142, Farewell To Objectivity)

Věřím, že obrázek pohybujícího a plynoucího času je omyl. To, co plyne, jsou naše zkušenosti. Víme, že zatímco zakoušíme jednu věc, nemůžeme zakoušet jinou. Zkušenosti, jsou tedy nutně sekvenční. Ale nepohybují se jako lodě, které se plaví po řece. Není tam žádný hybný motor, který je popohání. Každá z nich je nahrazena jinou – přesně tak, jako slova, když něco čtete, anebo když mně teď posloucháte. Žádné intervaly nejsou vyplněny plynutím času. Něco zůstane vryto v paměti, něco ne. Nejsou zde žádné mezery v pohledu zpět, víme totiž, že byly vyplněny jinými zkušenostmi, anebo spánkem. (Ernst von Glasersfeld, Pojmová stavba času, in www.dropbox.com)

..věřím, že jsem tady, abych zavedl kybernetický způsob myšlení... Uvědomil jsem si to v mnoha konverzacích se studenty, kteří si dělali starosti o svou budoucnost a ptali se mě na radu. Slyšel jsem sám sebe, jak jim říkám, že je daleko důležitější vědět, co nechtějí dělat, než mít detailní plány toho, co dělat chtějí. Jednoho dne mi to došlo, byla to čistě kybernetická rada, je daleko užitečnější specifikovat omezení než cíle. A pak jsem vysvětlil množství věcí, které člověk nemůže ustát, protože je prostě nemožné předvídat co po 10 nebo 20 letech uspokojí potřebu dosažení rovnováhy. (Glasersfeld (1992, p. 25) cited in: Stuart Umpleby (2007) "Cybernetics: Definitions and Descriptions". In: A Larry Richards Reader 1997–2007.. Larry Richards eds.)

Dobrá, myslím, že musí pracovat především sami na sobě. Víš, jeden z hlavních principů konstruktivismu je ten, že sám si vytváříš své znalosti a to má pozitivní vliv na všeobecné vzdělání a rozhled. Heinz von Foerster to řekl jasně. V okamžiku, kdy si začínáš myslet, že jsi autorem svých vědomostí, musíš brát v úvahu, že jsi za ně zodpovědný. Odpovídáš za to, co si myslíš, protože to jsi ty, kdo přemýšlí, a jsi zodpovědný za to, co jsi dal dohromady, protože to jsi ty, kdo to všechno dal dohromady. To je myšlenka, s níž se těžko souhlasí a má vážný dopad, protože tě činí opravdu zodpovědným za všechno, co děláš. Už nemůžeš říkat „jó, takovej je svět“ nebo „sono cosi“; však víš, není to jenom dobré. ...(rozhovor Andrey Pitasi a Ernsta von Glasersfelda „Constructing Communication“ z roku 2001)

Vyznamenání a ocenění

1991: Warren McCulloch Memorial Award of the American Society for

Cybernetics

1997: Honorary doctorate of the University of Klagenfurt

2002: Reconnaissance du Mérite scientifique of the University of Quebec

2005: The Wiener Gold Medal of the American Society for Cybernetics

2005: Gregory Bateson-award of the Heidelberg Institute for Systemic Research e.V.

2007: Journal of constructivist foundations honoured him on his 90th birthday with a Festschrift Glasersfeld

2007: Austrian Cross of Honour for Science and Art, 1st class [1]2008: Honorary doctorate of the University of Innsbruck

2009: Honorary Medal of the City of Vienna in gold


Glasersfeld

Jinde na webu: Biography
Adjunct Research Professor
Archiv

Control Number(s):

  • AUTHOR|(SYS)glasersfeldernstvon


Articles

Gregory Bateson, Systems Theory, and Autopoiesis / Hallbom, Kristine

Bateson and Maturana, both contemporary philosophers and systemic thinkers, spent a good part of their academic careers searching for the "Patterns of Life";. Both men have strong backgrounds in cybernetics and were colleagues of the great cybernetician Heinz Von Foerester, who originated the legendary Macy conferences in the 1950's in which cybernetics developer Norbert Wiener played a great part in.

V kolekcích: Books, Articles & Reports > Articles



Person: Jackson, Don D.

*28.1.1920 29.1.1968

Celkem záznamů: 2

Donald deAvila Jackson, známý jako Don D byl americký psychiatr a proslavil se svou průkopnickou prací v rodinné terapii. Na konci šedesátých let byl považován za jednoho z prvních deseti psychiatrů v Americe.

V letech 1947 až 1951 studoval u Harryho Stacka Sullivana. Od roku1953 do roku 1962 pracoval s Gregory Bateson, John Weakland, Jay Haley a William Frye. Společně rozvíjeli myšlení v oblasti rodinné terapie, krátké terapie, teorie systémů a teorie komunikace.

Koncem 50.let usoudil Don D. Jackson, že je třeba vytvořit institut věnovaný studiu interakčních procesů. Pustil se do získávání fondů, vytvoření Rady ředitelů a sestavení týmu výzkumníků. V září 1958 založil nevýdělečnou organizaci pro výzkum rodin a výcvik Mental Research Institute. Původně jako oddělení Palo Alto Medical Research Foundation (PAMRF) kde pracoval, později samostaná malá, nezávislá multi - disciplinární nezisková organizace. K Jacksonovi se připojili jako první Jules Riskin jako Assistant Director a Virginia Satir, MSW, jako ředitelka výcviku rodinné terapie. Bylo to místo, ve kterém založili první oficiální tréninkový program v rodinné terapii. Tisíce odborníků v rámci USA i z ostatních zemí světa se v rámci MRI zúčastnilio vzdělávacích programů.

Přínos, který Don Jackson zanechal v komunikaci je "systémová rodinná terapie", která nám pomáhá pochopit rozdíl mezi normální rodinou a patologickou rodinou. Na jedné straně normální rodina, to je rodina krve, ti, kteří jsou vázáni biologicky. Na druhé straně, patologická rodina jsou ti lidé, kteří ovlivnili náš život, kteří z onoho či jiného důvodu, s námi byli v dobrých i špatných momentech našeho života.

Návrh Jacksona je termín "přímá rodina", který není založen pouze na rodičích a sourozencích, ale Jackson jde dál a zahrnuje i strýce, bratrance a osoby, které "nejsou rodina", ale které byly v životě člověka v klíčových fázích jako například v dětství.

Řekli o Donu Jacksonovi „Jak Don Jackson ovlivnil pole rodinné terapie? Jak Watts ovlivnil parní stroj? Udělal ho. Jiní rafinovaní udělali z parního stroje lepší a efektivnější stroj. Řekl bych, že je to to, co Don udělal pro rodinnou terapii - založil disciplínu. Ostatní ji dále vylepšovali.“ - Richard Fisch, zakladatel a ředitel, Brief Therapy Center v MRI. „Stýská se mi po Donovi. Don měl rychlost a lehkost v kontaktu, což myslím, je velmi důležité při manipulaci s problémy lidského chování. Byl historicky samozřejmě velmi důležitá osoba. Jeho původní článek o rodinné homeostaze, byl určitě jedním z prvních, možná první hlavní prohlášení o rodině jako systému." - řekl Gregory Bateson na památeční konferenci Dona Jacksona.


foto3
foto2
foto1

Control Number(s):

  • AUTHOR|(SYS)jacksondond