Předložená narativní technika externalizace vychází z kontextu širšího pozadí souvislostí mezi konstruktivistickým rámcem a takzvanými jevy disociace, kdy dochází k překlenutí, syntéze a integraci neslučitelných životních příběhů, které vedou v jejich konfliktu ke ztrátě životních perspektiv a síly k životu s následnou produkcí takzvaných psychopatologických projevů.