Person: Cecchin, Gianfranco
*22.8.1932
†2.2.2004
Celkem záznamů: 3
Gianfranco Cecchin se narodil v Nogarole (Vicenza), byl to Italský psychiatr a psychoterapeut, jedním ze čtyř (s Mara Selvini-Palazzoli, Luigi Boscolo a Giuliana Prata) zakladatelů Centro Milanese de Terapia Sistemica v Miláně.
1959: lékařský titul z Università "di Padova.
1961-1964: specializace v oboru psychiatrie v nemocnici "pastvinách" ve Westchester County - NY
1964-1966: člen společenství dětské psychiatrie na lékařském centru "Hillside" na Long Islandu - NY
1966-1968: člen personálu v psychiatrické léčebně "High Point" v Portchester - NY
1968-1971: soukromá praxe v Miláně.
1971-1980: člen Milánského týmu systémové psychoterapie Mara Selvini-Palazzoli, Luigi Boscolo a Giuliana Prata.
1980-2004: spolu-ředitel s dr. L. Boscolo "Centra pro rodinnou terapii Milanese" a vůdce řady konferencí a seminářů v Evropě, USA, Kanadě.
Poté, co se vrátil do Milána z New Yorku, kde studoval a pracoval až do konce 60. let, spolu se svými přáteli Mara Selvini-Palazzoli, Luigi Boscolo a Giuliana Prata se spojili v úmyslu zřídit tým rodinné terapie k léčbě schizofrenie a mentální anorexie ovlivnění školou Paula Watzlawicka z Palo Alta.
V roce 1980 spolu s dr. Luigi Boscolo založil první školu pro rodinné terapeuty - centra rodinné terapie v Miláně, od té doby učil generace terapeutů komunikace založené na zkoumání pravidel rodinného systému, nikoli rozsudku chování. Oba začali přinášet nový model Milanese ve světě prostřednictvím konferencí a seminářů, stali se nositeli nového způsobu práce v rodinné terapii. Novou metodiku shrnul do jednoduché formule: " Přestali jsme se dívat na to, co bylo v hlavě a soustředili jsme se na to, co se děje mezi lidmi...: vztahy známe jako hra"
Největší rozmach se konal v 90. letech a počátkem roku 2000.
Původně vycházeli z psychoanalytické školy, ale psychoanalytickému myšlení chybělo ukotvení věcí v jejich kontextu. S tím přišla intervence zaměřená na hry rodin a jejich neochotu ke změně chování. Zrodil se koncept cirkulárního dotazování, který dává terapeutům možnost "ptát se téměř na cokoliv, protože to je nepřímé. Nezajímáme se o to, jaká dvojice je, ale jak je vnímána ostatními". Otázky byly poháněné hypotézou, se kterou terapeut vstupoval do sezení a ta mu poskytovala garanci, že terapeut nebude vtažen do rodinné hry, která zůstala neutrální na rozdíl od aliancí, do kterých ji rodina vždy vtáhla. Toto se stalo principy nové značky Milánske rodinné terapie, a to "hypotetizování, cirkularita a neutralita". Ale trvaly jen krátké období, vzpomíná Cecchin. "Po krátké době jsme to se slovem neutralita vzdali, protože lidé nebyli neutrální k nám, kruhové otázky se staly mechanickými a studenti uvízli ve svých hypotézách. Tak jsem si řekli, že budeme spontánní, teď se podíváme na to, jaké nápady a fantazie provokuje rodina v mysli terapeuta."
Cecchin se začal stále více zaměřoval na "předsudky", (v češtině spíše předpoklady) které působily v mysli terapeuta. "Není možné nemít předsudky, nejčastější je" Jsem tu, abych vám pomohl. " Čím více bezmocní se oni stávají, tím více nápomocný se vy stanete," vysvětluje.
To vyvolává otázku: Jsou-li předsudky tak nevyhnutelné, co má s nimi člověk dělat? Cecchin naznačuje, že nejlepší využití předsudků má být jejich plné uvědomění, spíše než se je marně snažit setřást, ale také alespoň pokusit se pochopit rodinu mnohem dříve, než se o tom uplatní předsudek. Pokud ne, terapeut riskuje to, že bude vystaven předsudku, vždy najde přesně tu chybu v rodině, kterou hledá. Alternativním předsudkem je otázka, co je správné pro rodinu: co jim umožnilo přežít tak dlouho, v zdánlivě dostatečné soudržnosti, aby přišli na léčbu jako jednotka s úmyslem udělat něco s problémy. "I v nejhorším příběhu, můžete vždy najít něco zajímavého."
Zemřel 2. února 2004 při automobilové nehodě v noci na dálnici nedaleko Brescia.
Control Number(s):
- AUTHOR|(SYS)cecchingianfranco
Filtering …