Pomalu si uvědomuji, že se stupňuje moje rozčarování z toho, že se podle mě nic neděje, že si chodí „jen pokecat“ (a to mi nestačí!), a že se mi do toho pořád vkrádají pocity jakéhosi neurčitého ohrožení a podezření, že si věci umí docela dobře zařídit po svém. Rozčiluje mě ...