Předmětem disertační práce je dílo anglo-amerického antropologa a kybernetika Gregory Batesona, které je v souladu s dánským biologem Jesperem Hoffmeyerem nahlíţeno jako příklad bioantropologického přístupu. Ten spočívá v přesvědčení, ţe mysl či duše představuje jeden z konkrétních projevů přírodního dění, a ţe toto dění samo má duševní charakter.

Je možné být skutečně objektivní? Je to možné alespoň v sociální, politické, ekonomické analýze? Jestliže ne, znamená to, že zůstáváme na pospas nejkrajnějšímu relativismu? Je toto hlavní příčina našich obtíží při zlepšování světa?