Jako by sociální pracovník na sebe oblékal více kusů oděvu, některé z nich jsou právě nahoře, a tudíž jsou i vidět, jiné vrstvy právě “spí” nebo jsou překryty jinými vrstvami, nicméně tvoří podhoubí jeho profesionality, jsou její součástí, a to i když mohou být (v daném okamžiku) potlačeny.