Přiznávám, že kdybych měla na výběr, pro zpracování kazuistiky bych si práci s ní rozhodně nevybrala. Po několika měsících přemýšlení, zvažování, pochybností, (sebe)litování, (sebe)konejšení – vše podpořeno supervizí - jsem se přece jen rozhodla práci napsat. Dokonce jsem dospěla do bodu, kdy mi připadá, že to snad ani jinak nemohlo ...

Znovu se jí ptám, proč dnes sedí se mnou u jednoho stolu? Klientka mi odpovídá, že je to smutek, šeď, plochost, že ji nic nebaví, a netěší jí život. Říká, že se neraduje jako dřív, kdy jí těšily maličkosti. Ptám se jí, zda je to, to co by chtěla – ...